pinus@chicago

fyzika alebo biologia nie su napojene na politiku tak, ako ekonomia. Politik alebo statny byrokrat nepotrebuje biologiu alebo fyziku, aby presadil svoje nariadenie (i ked po nedavnych skandaloch v suvislosti s manipulaciou vyskumu globalneho oteplovania neviem neviem), ale tu 'spravnu' ekonomicku teoriu. Bohuzial, vacsina studentov (aspon teda moja skusenost z cr/sr) ekonomickych fakult usilovne kresli na tabulu krize, hadov na palici, pavuciny, rovnice transmisnych mechanizmov a podobne vecicky s pevnym presvedcenim, ze sa jedna o nemenne zakony bozieho desatora.
Nehovorim, ze teraz sa maju fakulty zmenit na nejake debatne kluby, ale kazda veda by si mala byt vedoma toho, ze mozu byt chybne nielen jednotlive zakony, ale aj cele paradigma a upozornovat na tuto moznost aj ziakov. Jasne, mainstream musi ist prvy, ale zmienky o inych pristupoch sa vacsinou obmedzuju na dve stranky v zasmudlanej knihe na dejinach ekonomickych teorii.

přiznání jedné podstatné skutečnosti, která vedla k tomu, co Sedláček napsal - totiž, že současná "ekonomická věda", tedy alespoň ta mainstreamová, která údajně pracuje s přísně matematickými metodami a sofistikovanými modely, narazila na nové skutečnosti, které ničí některá stará paradigmata.

Rozdíl mezi ekonomikou a fyzikou je v tom, že ve fyzice můžete provádět laboratorní experimenty a přesná opakovaná měření přírodních jevů, kdežto ekonomie je společenská věda, která se zabývá určitým segmentem ne vždy racionálního chování jednotlivců a obtížně definovatelných společenských skupin, spojeným s maximalizací stejně tak obtížně definovatelného "užitku".

Navíc je zcela přirozené, že ti, kteří ovládají ekonomiku, mají zájem, moc i dostatečné prostředky, aby podpořili ty ekonomy a ekonomické školy, které nezpochybňují, ale naopak rozvíjejí jejich ekonomickou nadvládu.

Četl jsem jeho článek a teď i ten Váš a z vlastních zkušeností z výuky na NF VŠE musím říct, že mainstrem se u nás učí v základním a středně pokročilých kurzech ekonomie a tak je to určitě i správné (co jinéhe by se tam také mělo učit). Na katedře ekonomie je však ale velmi oblíbená rakouská ekonomie a to se hodně promítá do výuky všech ostatních předmětů. Dějiny ekonomického myšlení jsou dlouhodobě největším sítem studentů. Oblíbené jsou nyní i kurzy behaviorální ekonomie a experimentální ekonomie. Člověk se občas v mimořečí dozví i něco o neuroekonomii. Spíš než s tím, že by do nás mlátili mainstream, tak nám hodně a rádi předkládají jiné proudy (někdy jako ty jediné a správné). Myslím, že bychom toho v ekonomii o mnoho víc nedokázali, učili bychom nejdříve studenty historii ekonomie.

Nechci se Vas dotknout, ale opravdu si myslite, ze si ekono-vedci (at odlisim od medialnich a jinych ekonomu) neuvedomuji tuto skutecnost? To, ze neni opakovana v kazde vete, neznamena, ze si toho e-v nejsou vedomi. Mimochodem toto Vase nove paradigma neni nove, jak tu predkladate. Navic existence nemoznosti opakovat experiment znamena, ze na nej nelze slepe prenest "fyzikalni aparat", ale to je asi tak vsechno. Neznamena to ani, ze nelze pouzivat matematicky aparat. Naopak bych cekal, ze ekonomicke systemy, jakozto adaptabilni systemy s netrivialni zpetnou vazbou budou spise vyzadovat mnohem slozitejsi matematiku za hranici dnesni fyziky. Domnivam se, ze soucasna ekonomie je stale jen zacatek, era "naklonene roviny" ve fyzice.

Fyzika se spise uvadi jako priklad vedy, ktera prekonava obtize. Mimochodem, na pocatcich kvantove teorie bylo ve fyzice nemyslitelne si predstavit, ze s kazdym pozorovanim objekt znicite, ze neexistuje nezavisly pozorovatel... a hle, fyzici se s tim vyporadali (ale matematicky aparat se stal vyrazne slozitejsi). Neni spise toto zpusob, jakym se inspirovat z fyziky?

tym treba zacat, nikdy nou nebola a nikdy nebude. aj nobelove ceny sa v nej udeluju iba omylom. a preto v nej nie je mozne ani zaujat vedecky pristup. taky rothbard, alebo mises by vas rozniesli v zuboch a vy by ste ani necekli. uvediem par citatov:

„..formulace těchto rovnic žádným způsobem nerozšiřuje naši znalost. To, co logická ekonomie říká slovy, a to, co matematičtí ekonomové musí též říci slovy dříve než zavedou rovnice, je prezentováno v matematických symbolech.“ Ludwig von Mises

„… i kdyby verbální ekonomie mohla být úspěšně přeložena do matematických symbolů a poté opět přeložena do angličtiny, za účelem vysvětlení svých závěrů, tento postup nemá žádný smysl a zpronevěřuje se významné vědecké zásadě – Ockhamově břitvě: vyhnout se nadbytečnému zmnožování entit.“ Murray N. Rothbard

„Ekonomové, kteří se pokoušejí nahradit „kvalitativní“ ekonomii ekonomií „kvantitativní“, se zcela mýlí. Na poli ekonomie neexistují žádné konstantní vztahy a v důsledku toho nelze nic měřit. Jestliže statistik stanoví, že po desetiprocentním růstu nabídky brambor v Atlantidě v jistém konkrétním okamžiku následoval osmiprocentní pokles cen, nedokazuje tím nic o tom, co se stalo či může stát při změně nabídky brambor v jiné zemi, případně době. „Nezměřil” tím „elasticitu poptávky” po bramborách. Stanovil jedinečný individuální historický fakt. Žádný inteligentní člověk nepochybuje o tom, že je chování člověka vůči bramborám a jakékoli jiné komoditě proměnlivé. Různí lidé hodnotí stejné věci různě a hodnocení jednoho člověka se s měnícími podmínkami mění.“ Ludwig von Mises

„Psychologické veličiny nelze měřit, neboť neexistuje jejich objektivně extenzívní jednotka – nutný předpoklad měření.“ Murray N. Rothbard

ze sa na skolach ucia hotove nezmysli a v praxi uplne nepouzitelne bludy to je holy fakt. toto nie je vyvoj, toto je jednoznacne zijdenie zo spravnej cesty!

jakým někteří "vědečtí" ekonomové zacházejí se statistickými daty, na druhé straně "matematizované bláboly", kterým často nerozumějí ani ti, kteří za ně poté dostávají Nobelovy ceny, neschopnost srozumitelně v několika větách vysvětlit vznik a funkci peněz či zkoumat stav a dopady koncentrace kapitálu, neochota seriózně se zabývat vznikem a dělbou nadhodnoty, mlžení kolem "nových finančních derivátů" a jejich skutečném fungování, to vše spojeno s arogancí a neskutečnou drzostí při obhajování toho, proč všechny ty jejich geniální modely selhaly - to je současná ekonomická věda.

Ekonomové se právem v oblíbenosti profesí postupně dopracovali na úroveň právníků. Tedy někam mezi prostitutky a lichváře.

Stane, motivoval jste me k delsi reakci (plny text zde http://quotesforquotes.blogspot.com...

Předně, proti často padá výhrada, že fyzika, na rozdíl, od ekonomie, může dělat experimenty a tudíž opakovat měření, což v ekonomii nejde a tudíž podobný (rozuměj matematický) přístup jako používá fyzika, nelze v ekonomii použít. Toto je podle mě naprostý nesmysl. Pomineme-li fakt, že některé obory fyziky také nemohou činit experimenty (např. astrofyzika, kde také "jen" pozorujeme), pak nemožnost opakovat experiment znamená, že nemůžeme slepě aplikovat fyzikální aparát. To v žádném případě neznamená, že nelze použít matematický aparát, resp. že snaha o nalezení vhodného matematického aparátu je nesmyslná (zde bych dodal své oblíbené motto: To, že něco neumím, neznamená, že to nelze udělat). Ekonomické systémy jsou řádově složitější, než systémy fyzikální (jsou to systémy se zpětnou vazbou, která se mění a to nejen parametricky, ale i funckionálně), proto můžeme očekávat, že samotný aparát bude mnohem složitější.

Dále často padají pochybnosti nad zacházením ekonomů s daty, nad jejich neschopností vysvětlit jejich matematické modely, mlžením nad komplexními matematickými deriváty či o funkčnosti jejich modelů, které jsou sebevědomě podávány, ale které nefungují. Ačkoli mnohé podobné připomínky sdílím (obecně si myslím, že například míra dogmatismu je v ekonomii signifikantně větší než v tvrdých vědách a že mnohdy záleží více na formě než na obsahu), tak i přesto nesdílím frontální útoky na ekonomii jako takovou. Spíše preferuji hledání konkrétních "bugů", ale to je čistě subjektivní věc. Navíc, podobný konstruktivní přístup umožňuje definovat do budoucna ekonomii očistit (a případně definovat ekono-vědu).

Je pravda, že dnešní ekonomie, i ta pěstovaná na místech se zvučnými jmény, trpí podobnými neduhy. Ano, někteří ekonomové zacházejí s daty špatně, to nepopírám, ale to neznamená, že je to problém samotné ekonomické vědy jako takové, resp ekono-vědy (tyhle dva pojmy budu odlišovat). Problém ekonomie je, ze je bývá často předstupněm k byznysu a politice, tj. studium ekonomie je silně motivováno osobním ziskem (peněžním či mocenským). Tuhle motivaci nemáte a priori třeba v chemii (i když zisk z nějakého nově objeveného léku může být velký). Stejně tak je ekonomie spjatá s "reálným lidským světem", tudíž je zjevné, že dnes nesmí vyjít politicky nekorektní výsledky (existenci a priori biasu)... tohle všechno ničí tvrdost ekonomie jako vědy.

Ale třeba tady by mi kritici dnešní ekonomie mohli poradit, jak s tím bojovat: Např. jeden nejmenovaný, ale mediálně známý, makroekonomický stratég z ČSOB spojuje ekonomii s náboženstvím neskonale podmanivým způsobem. Jak mám já, jakožto matematicky zdatný, nikoli však demagogicky schopný vypravěč, bojovat s tím, že ekonomie není pohádka ani víra, ale že je to disciplína, které nemůže v žádném případě rozumět každý, má-li zůstat rigorózní, a kde i odhad znaménka nějakého efektu může dnes zabrat 14 dní usilovné práce?

Tento problém a výhrada k ekonomii je také spjatá s vhodným výběrem zdrojů. Bezpochyby existují zdroje, které zbytečně nemlží, ale tyto zdroje nejsou mediálně známé ani nemají tolik prostoru. Například Merton velmi ostře varoval, že riziko stojící za státními garancemi za půjčky je z pohledu současných Finance neodhadnutelné, neboť jde de facto o opci na opci. Problém je, že různí poradci či analytici stěží znají nazpaměť definici opce, tudíž se něčím podobným nebudou zaobírat a podají to spíše politicky (či politicko-ekonomicky). A koho lidé budou poslouchat? Toho, kdo bude vysvětlovat opci na opci nebo někoho s jednoduchou, ale nesmyslnou a zhoubnou, pohádkou? Tj. pokud člověk sám volí zdroje, tak je schopný se alespoň části mlhy zbavit. Fyzika má podobné problémy. Články v novinách o nejnovějších vědeckých poznatcích jsou nezřídka plné nesmyslů, nepochopení a špatných překladů, tudíž nedávají reálný smysl. Navíc, ve fyzice také nelze ve dvou větých říct, co je anti-deSitteruv prostor takovým způsobem, aby to byl schopný laik REÁLNĚ použít.

Domnívám se, že ekonomie jako exaktní tvrdá věda, je prozatím v plenkách, ale to v žádném případě neznamená, že bychom ji měli zatracovat kvůli kdejakému zaškobrtnutí.

fakt dobré čítanie.. :) nie som ekonom, nie som fyzik, nie som matematik a už vonkoncom nie som tak vzdelaný ako vy :)

z môjho štúdia na vysokej škole (stavebná fakulta - čiže som nestranný)ale viem, že vysoká škola nie je len o excelentne vzdelaných a dokonalých profesoroch.. ktorí na sebe celý život pracujú.. čiže vyjadrenia T. Sedláčka majú niečo do seba..

sami ste zabudli na to na čo sa odvolávate v textoch.. ČLOVEK, človek je ta najdôležitejšia premenná a nedokáže ju žiaden filozof, matematik, fyzik, ekonom a hocikto iný dostatočne presne odhadnúť alebo zadefinovať..

ale začínam mať pocit že ste sa presunuli od hodnotenia školy a vzdelávania k ekono-vede a mám pocit že Sedláček skôr hodnotil spôsob výučby než to čo sa vyučuje..

slnečnice sa dajú namaľovať ako umelecké dielo ale aj ako brak..

ale moje tvrdenie môže byť nezmyselne.. ak by bolo ospravedlňujem sa :)