Server cracked.com sestavil žebříček profesí s nejhoršími expertními odhady. Navzdory všeobecnému přesvědčení nezařadil experty na akciové trhy na první místo.
Ti skončili až šestí. Zatímco jejich investiční doporučení lehce překoná i opička, expertům na akciové trhy slouží ke cti, že dokázali překonat hráče šipek, kteří akcie vybírali házením na terč.
Na pátém místě skončili degustátoři vín. Testy ukázaly, že běžným lidem chutnají více levná vína. Degustátoři by ale měli mít vytříbenější chuť. Když jim však nalili stejné víno do dvou lahví, z nichž jedna byla označená jako stolní víno a druhá jako kvalitní značkové, degustátoři označovali víno z první lahve jako nevyvážené a slabé, zatímco druhé považovali za plné a vyvážené. V jiném testu dokonce nebyli schopni rozlišit červené víno od bílého, které bylo obarvené potravinářským barvivem.
Na čtvrtém místě skončili kritici umění. Ve třicátých letech je převezl malíř, kterého urazilo, když byla jeho práce označena jako neoriginální. Začal napodobovat práce Johanna Vermeera a ty se mu následně podařilo prodat poté, co je kritici označili za originály. Po válce ho zatkli za to, že prodával "ukradené" Vermeery nacistům. V roce 1964 se zase švédští kritici rozplývali nad energickými tahy malíře Pierra Brassaua, než se přišlo na to, že Brassau je šimpanz.
Třetí se umístili sestavovatelé kriminálních profilů. Zatímco ve filmech jejich metody fungují, některé studie ukázaly, že nejsou lepší než obyčejní lidé používající logický úsudek. Profileři se však většinou nechtějí testů učastnit, takže můžeme usuzovat jen z jejich skutečných výsledků. Například slavného Unabombera otipovali na ženatého muže z předměstí, nejspíše leteckého mechanika. Když ho v roce 1996 dopadli, nalezli napůl šíleného muže žijícího na horské samotě v Montaně.
Na druhé místo server zařadil televizní rosničky. Jednoduchý průzkum v Kansas City například ukázal, že místní moderátoři počasí v několika televizních stanicích byli schopni správně předpovědět, zda druhý den bude či nebude pršet, v 85% případů. To je hodně, ovšem trik je v tom, že pravděpodobnost, že druhý den bude či nebude pršet, není půl na půl. V Kansas City například prší v průměru jen 14% dnů. Pokud tedy budeme na každý den předpovídat, že pršet nebude, dosáhneme úspěšnosti 86%. Když ze studie vyřadili dny, kdy bylo jasné, že druhý den pršet nebude, klesla úspěšnost na 50-60%. Úspěšnost předpovědi na tři dny byla nižší než 50% – kdyby házeli mincí, dopadli by lépe.
Vítězem se stali sportovní reportéři. Studie z roku 1971 ukázala, že reportéři, píšící články rozebírající nadcházející utkání v americkém fotbale, dokáží správně tipnout vítěze s pravděpodobností 47,6%. Zajímavé je, že placený server Accuscore, pomáhající v analýze sázkařům, pracuje s přesností zhruba 53%. I s tak nízkou pravděpodobností se serveru úspěšně daří prodávat své služby. Cracked.com poznamenává, že by reportéři mohli dosáhnout velmi podobné úspěšnosti, pokud by sázeli naopak, než tipovali v článku, který sami napsali ... vzápětí však dodává, že i tuto jednoduchou strategii by reportéři byli schopni zvorat.
Všechny zmíněné studie jsou odkazované v citovaném článku. A pokud se vám zdá výběr nejhorších profesí i citovaných studií poněkud specifický, není třeba brát žebříček zase až tak vážně.
Facebook
Twitter
Google
Del.icio.us
Digg
StumbleUpon
Vybrali SME
Linkuj
