Jan Mládek přemýšlí o National Economic Council, Česká republika ale potřebuje Congressional Budget Office.
České noviny minulý týden přinesly rozhovory se dvěma muži, kteří mají velkou šanci, že budou spoluutvářet hospodářskou politiku České republiky v příštích čtyřech letech. Bohuslav Sobotka rozprávěl s Hospodářskými novinami (Máme absolutní morální právo zvednout daně bohatým), zatímco Jan Mládek s Lidovými novinami (Rozpočet bude nutné nějak uplácat).
Několik poznámek, seřazených od nejméně důležité k té nejdůležitější.
Celý článek
Sobotní hádanka.
Ekonomika USA (a podobně ostatní vyspělé ekonomiky) roste zhruba o 2% ročně. Dlouhodobý výnos z držení diverzifikovaného akciového portfolia (měřený např. růstem S&P 500) je zhruba 8% ročně. Obě čísla jsou očištěná o inflaci.
To ale znamená, že poměr tržního ocenění firem a jejich výkonu diverguje k nekonečnu. Z nějakého důvodu si v reálném vyjádření ceníme jednotku produkce každým rokem více a více. Kde je chyba?
Celý článek
O tom, jak ČEZ zachází s lidmi, které podezírá z černých odběrů elektřiny, se v posledních dnech napsalo dost. Nechme stranou právní stránku věci a podívejme se na problém z hlediska ekonomické teorie. Martin Roman, šéf ČEZ, totiž tvrdí, že černé odběry elektřiny zvyšují ceny energií poctivě platícím zákazníkům. Je tomu skutečně tak?
Martin Roman například o odboru netechnických ztrát v rozhovoru pro iHned řekl:
Šetří peníze poctivým zákazníkům. Ti, co kradou elektřinu, ji nekradou na úkor ČEZ, ale na úkor poctivých, kteří za ně platí.
Takové tvrzení ale není vůbec zřejmé a závisí na tom, jak vypadá tvorba ceny elektrické energie. Protože kvůli množství regulací a oligopolnímu postavení distributorů se cena elektřiny tvoří velmi komplikovaným způsobem, podíváme se na některé zjednodušené případy.
Celý článek
Ekonomickému výzkumu dominují americké univerzity. Ačkoliv se přesné pořadí v nejrůznějších žebříčcích liší, bude první třicítka vypadat velmi podobně – velká většina budou univerzity v USA a sem tam se objeví nějaká evropská škola (třeba London School of Economics, Toulouse, University of London, Oxford atd.)
Není to tím, že by výzkumu zcela dominovali Američané – je to proto, že na amerických univerzitách učí a studují ti nejlepší lidé, ať už jsou to Američané, Evropané, nebo jsou odjinud. Časy se sice postupně mění, technologie umožňuje být v kontaktu i přes velké geografické vzdálenosti, ale rozdíly se zmenšují jen pomalu.
Celý článek
Jednotná maturitní zkouška se zřejmě ani v roce 2011 neuskuteční. Vloni v červnu jsem nevěřil Jiřímu Havlovi, když chtěl odložit zavedení zkoušky z roku 2010 na rok 2011. Nyní chce Jiří Havel odklad o další rok. To už ani nikoho nemůže překvapit.
Kamojedov na VÚČAKO má však další dobrou poznámku (s lehkým uzarděním kopíruji):
Celý článek
V USA se dlouho diskutuje o reformě školství. Jedním z akcentovaných přístupů je přitom dát rodičům více na výběr, do jaké školy děti posílat, a omezit tradiční svážení dětí do škol (busing) pomocí známých žlutých autobusů. Celá problematika je sama o sobě dost složitá (v americkém školním systému mají například silnou pozici odbory), ovšem jsou lidé, kteří ji dokážou udělat ještě složitější.
Skupina výzkumníků se totiž rozhodla, že bude zkoumat dopady této vzdělávací politiky na produkci emisí (Vehicle Emissions during Children’s School Commuting: Impacts of Education Policy (via Don Boudreaux). Výběr školy se totiž zdá být ekologickou hrozbou.
Celý článek
Tento příspěvek je přímou reakcí do diskuse na aktualne.cz, takže nezasvěceným pomůže, když si nejprve přečtou příspěvek Daniela Münicha.
Dan Münich upozornil na zajímavý fakt – totiž že absolventi přírodovědeckých fakult vykazují v období od 6 měsíců do 1 roku od ukončení studia vyšší míru nezaměstnanosti než absolventi jiných fakult týž vysokých škol. Dokumentoval to na údajích za rok 2009 pro šest vysokých škol.
Celý článek
Jedním ze střednědobých cílů nového programu ČSSD je dostat Českou republiku do patnácti let mezi deset ekonomicky nejvyspělejších zemí EU. Řekl to Jan Mládek a tato prognóza se prý opírá o analýzu Valtra Komárka.
Je něco takového realistické?
Celý článek
Kandidáti ucházející se o místo na University of Chicago se zabývají převážně akademickým výzkumem. Čas od času se ale objeví výjimky – poslední byl Leo Bursztyn z Harvardu. Ten se společně s Lucasem Coffmanem zabýval chováním rodin a školní docházkou v nejchudších čtvrtích brazilského hlavního města [The Schooling Decision: Family Preferences, Intergenerational Conflict and Moral Hazard in Brazilian Favelas pdf]. V těchto oblastech mají školy většinou velmi špatnou úroveň a školní docházka (ačkoliv povinná) je často mizerná. Leo a Lucas se snaží hledat metody, jak školní docházku zlepšit.
Celý článek
Server cracked.com sestavil žebříček profesí s nejhoršími expertními odhady. Navzdory všeobecnému přesvědčení nezařadil experty na akciové trhy na první místo.
Celý článek
Pablo Kaluza, Andrea Kölzsch, Michael Gastner a Bernd Blasius (The complex network of global cargo ship movements) zpracovali data z lodních deníků nákladních lodí zaznamenaná v průběhu jednoho roku a vytvořili mapu hustoty lodního provozu (viz Wired Science).
Celý článek
Nedávno jsem psal o tom, jak problematická mohou být zveřejňovaná čísla týkající se globální chudoby. Stojí tedy za to se podívat na nejnovější výzkum, který se snaží pracovat s konzistentními daty. Jak se vyvíjí globální chudoba a nerovnost?
Podíváme se na dva články – jeden od významného profesora rozvojové ekonomie Anguse Deatona z Princetonu, druhý od dvojice Maxim Pinkovskiy a Xavier Sala-i-Martin. Stojí za to upozornit, že data se týkají období do roku 2006 – nezahrnují tedy nedávný nárůst cen ropy a následný růst cen potravin. Ty mohou globální chudobu zhoršit, nicméně v žadném případě nemohou zvrátit dlouhodobý trend. Další upozornění jsou poté v textu.
Celý článek
... lepší než v celé řadě odborně se tvářících internetových článků a diskusí. Party at the Fed!
Spolužák Christian Opp má článek modelující cyklus expanze, stability a úpadku nových průmyslových odvětví. Model je založený na modelu technologických zlepšení (quality ladders, Grossman a Helpman, 1991) a klíčovou roli v něm hrají fondy rizikového kapitálu (venture capital).
V Christianově modelu fondy rizikového kapitálu nejen poskytují financování vynálezcům, kteří mají nápady, ale nemají peníze, ale rovněž mají schopnost rozlišit dobré projekty od těch špatných, takže je fond schopen s větší pravděpodobností financovat pouze dobré projekty.
Celý článek
Bureau of Labor Statistics od roku 2003 pravidelně dělá průzkumy, ve kterých se dotazuje vybrané skupiny lidí na to, jakým způsobem tráví čas. Průzkum se nazývá American Time Use Survey a je velmi detailní – dotazovaní detailně odpovídají, co a přesně kdy dělali v průběhu předchozího dne.
Celý článek
V předchozím příspěvku jsem upozorňoval na to, že měření chudoby pomocí relativních ukazatelů a jejich následné porovnávání napříč heterogenními zeměmi je značně zavádějící. Nyní se podíváme na to, jak lze vytvářet nekonzistentní časové řady ukazatelů absolutní chudoby.
Světová banka publikuje pravidelné zprávy (mimo jiné World Development Reports), ve kterých uvádí ukazatele globální chudoby. Vzhledem k nejrůznějším obtížím se získáváním dat a jejich věrohodností se takové ukazatele konstruují poměrně těžko, nicméně pokud se používá konzistentní metodika, pak mají časové řady alespoň nějakou vypovídací schopnost.
Angus Deaton (via William Easterly) ve své nedávné předsednické přednášce na konferenci American Economic Association v Atlantě upozornil na velmi neobvyklou metodologii, jakou Světová banka používá pro výpočet počtu lidí, kteří na světě žijí v chudobě. Ta vedla k tomu, že kvůli bohatnutí Indie Světová banka v roce 2005 zvýšila odhad počtu lidí žijících v chudobě o 500 milionů.
Celý článek
Rozhovor s Eduardem Janotou vyšel včera na iDnes, takže ho asi již mnozí viděli. Je to docela smutné čtení – Janota, který na ministerstvu financí strávil tolik let, se ani nesnaží skrývat své rozčarování. A nebere si servítky, takže je jasné, že na ministerstvo se už nevrátí, ani kdyby v budoucnu ještě někdy chtěl.
Další odkaz je na rozhovory s profesory z University of Chicago, kterých se ptá John Cassidy z The New Yorker. Postupně (na odkazované stránce odspodu) přichází na řadu Richard Posner, Gene Fama, John Cochrane, Gary Becker, James Heckman, Kevin Murphy a Raghu Rajan. Cassidyho mimo jiné zajímá názor na současnou finanční a ekonomickou krizi, na teorie, které jsou spojované s Chicagem – racionální očekávání, hypotéza efektivních trhů – a na to, co se vlastně rozumí pod pojmem Chicago School. Mimořádně doporučeníhodné (i když dlouhé) čtení.
Záleží na tom, jak definujete chudobu, resp. jak ji definuje Eurostat.
Podle Eurostatu, trpí v Česku chudobou 9% populace, což je nejméně ve celé Evropské unii. Na druhém místě je Slovensko s 11%, pak teprve následují státy západní Evropy.
Kde je potíž? Eurostat definuje chudobu jako život s příjmem nižším než je 60% průměru ekvivalizovaného mediánu v dané zemi. Jestli jste chudý nebo bohatý, nezáleží tedy jen na tom, jaký příjem máte, ale i v jaké zemi žijete.
Celý článek
I do českého tisku [iDnes, iHned] pronikly výsledky nové studie Cross-national patterns of gender differences in mathematics: A meta-analysis, kterou napsaly Nicole Else-Quest, Janet Hyde a Marcia Linn. V ní porovnávají průměrné výsledky z matematických testů u velmi rozsáhlého vzorku chlapců a dívek napříč věkovými skupinami a nacházejí jen malé rozdíly.
To samo o sobě není tak překvapivé. K podobným závěrům dospěla i řada dalších studií. Co je však zarážející, je skutečnost, že první věta v článku, motivující celou studii, zní:
Otázka genderových rozdílů v dosažených výsledcích v matematice, postojů k matematice a výsledných efektů je nadále důležitá při hledání vysvětlení podprůměrného zastoupení žen ve špičkovém výzkumu, technologiích, matematice a inženýrských pozicích.
Podobně si přisadily i Hospodářské noviny:
Tento čato zastávaný názor bránil talentovaným dívkám budovat si kariéru spojenou s matematikou, napíklad ve strojírenství nebo informačních technologiích
Tento problém jsme si zde již vysvětlili v tomto blog postu. Průměrné výsledky mezi chlapci a dívkami se skutečně liši jen zanedbatelně, tento fakt je však pro zastoupení ve špičkovém výzkumu irelevantní. Co rozhoduje, je rozptyl schopností. A ten je větší u chlapců než u děvčat – proto jsou chlapci více zastoupení ve skupině velmi špatných i velmi dobrých výsledků.
Celý článek
Akademický život s sebou přináší pravidelnost v podobě ročního cyklu. V oblasti ekonomie a financí na univerzitách vždy v lednu probíhají přijímací přednášky (job market talks), na kterých (skoro)absolventi doktorských programů představují svůj výzkum a ucházejí se o asistentské pozice. Jak trh práce v oblasti ekonomie probíhá, popsal už dříve Libor Dušek. Z českých univerzit systematicky zve kandidáty zřejmě jen CERGE-EI, zde je seznam seminářů z loňského roku.
Protože v Čechách se o akademickém výzkumu v ekonomii příliš nemluví, stojí za to se podívat, jakému výzkumu se věnují začínající nadějní ekonomové.
Celý článek
