Výrok Paula Krugmana o tom, že se současná ekonomie nachází v "temných dobách" (Dark Age of Macroeconomics), dnes zná téměř každý ekonom. Původním podnětem pro vznik tohoto výroku byla chybná argumentace Eugena Famy, který se snažil zdůvodnit neefektivitu vládních výdajů údajnou účetní identitou mezi úsporami a investicemi (S = I), aniž by si uvědomil, že se nejedná o účetní identitu, ale rovnovážnou podmínku. Krugman však označení Dark Age of Macroeconomics vztáhl v podstatě na celou moderní makroekonomii, se speciální důrazem na makroekonomii spadající do "Chicago School". Řada dalších ekonomů a médií pak tento citát přejala jako Krugmanovu básnickou licenci.
Paul Krugman však není originálním autorem tohoto slovního spojení. Ba co více, v původním významu byla tato slova použita pro kritiku keynesiánské školy.
Celý článek
Odpověď na tuto otázku se zdá být jednoznačná – samozřejmě, že sníží. Ale tak jednoduché to vůbec není. Naopak, dlouhodobé trendy naznačují, že tomu bude přesně obráceně.
Od 1. září vstupuje v platnost další stupeň nařízení Evropské unie, které postupně zakáže prodej klasických žárovek a nahradí je efektivnějšími zdroji světla. Hlavním deklarovaným cílem EU jsou přitom celkové úspory energie. Například ekologické organizace mají jasno:
„Mělo by se celkem ušetřit až 40 TWh, což je roční spotřeba elektřiny Rumunska,“ řekl HN Juraj Krivošík ze Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn).
Nadšení EU a ekologů by možná stálo za to zchladit, aby se nakonec nedivili. Ačkoliv nevíme, odkud se výše zmíněných 40 TWh vzalo, zdá se, že SEVEn ignoruje při výpočtu poptávkové efekty.
Celý článek
V letech 2008-2009 přistoupila řada zemí k zákazu krátkých prodejů vybraných akciových titulů. Zdůrazňovanou motivací byla snaha redukovat volatilitu tržních cen a zabránit jejich propadu.
Dopadům zákazu krátkých prodejů v USA jsem se věnoval ve starším příspěvku. Alessandro Beber a Marco Pagano mají článek nazvaný Short-Selling Bans around the World: Evidence from the 2007-2009 Crisis [pdf]. V něm analyzují 17,000 akciových titulů ze 30 zemí.
Celý článek je uveden dvěma výroky Christophera Coxe, předsedy SEC. Ten 19. září 2008 zavedení zákazu krátkých prodejů obhajoval:
Ovšem již 31. prosince 2008 se nechal slyšet:
Sociální dumping je termín popisující stav, kdy firmy v určité (obvykle méně rozvinuté) zemi dosahují nižších výrobních nákladů, a tím i konkurenční výhody, díky nižším výdajům na pracovní sílu, relativně k její produktivitě.
Argument založený na sociálním dumpingu nezřídka používají firmy v rozvinutých zemích, aby prosadily protekcionistická opatření vůči dovozcům vyrábějícím v zemích s levnější pracovní silou. Lobbující firmy tvrdí, že zaprvé je taková konkurenční výhoda zahraničních výrobců nespravedlivá a zadruhé zahraniční výrobci své zaměstnance v podstatě vykořisťují, protože jim platí příliš nízké (dumpingové) mdzy a nedodržují sociální standardy nebo zásady pracovního práva běžné ve vyspělém světě.
Ponechme stranou empirickou stránku tohoto tvrzení a podívejme se na to, jak snadno je argument založený na "sociálním dumpingu" zneužitelný. Kdo například určí, co je dostatečným sociálním nebo pracovním standardem v jiné zemi, aby výrobci z dané země neměli "nespravedlivou" konkurenční výhodu?
Argumentace sociálním dumpingem byla a je zneužívána nesčetněkrát. Nový rozměr pojmu sociální dumping však nasadil Jean-Claude Juncker, lucemburský premiér předsedající zasedání ministrů financí EU, který ze sociálního dumpingu obvinil Německo (viz Luxemburger Wort).
Celý článek
Nebývale logicky nekonzistentní článek se podařilo vyprodukovat Janu Čulíkovi na Britských listech. Jedná se o jeho oblíbené téma, školné na britských vysokých školách. Článek stojí za to rozebrat větu po větě:
V Británii je v populačním ročníku dnes osmnáctiletých celkem 832 tisíc lidí. Na vysokou školu se dostane zhruba polovina těch, kteří ukončí plnou středoškolskou docházku (těch může být zhruba 700 tisíc). Oněch 170 tisíc mladých lidí, kteří se na vysokou školu nedostanou, tedy z velké části nedosahuje ani na průměr populačního ročníku. I Británii zřejmě zasáhla známková inflace, když dvě třetiny populace (a tři čtvrtiny všech maturujících) dosahují u maturit "vynikajících výsledků".
Celý článek
Technická analýza chování akciových trhů spočívá v odhalování statistických závislostí v kurzových datech a predikci budoucího vývoje na základě pozorování systematických vzorců v předchozích datech. Kolik různých ukazatelů lze v pomocí metod technické analýzy vykonstruovat, naznačují třeba i anglický a český článek na Wikipedii.
Technická analýza je takovou rezignací na ekonomii. Nezajímá ji stav ekonomiky a výhled do budoucna. Zajímá ji odhalování pravidel typu "když ceny tři dny po sobě rostly, tak čtvrtý den poklesnou", na jejichž základě lze údajně pomocí vhodných obchodních strategií dosahovat abnormálních výnosů.
Rezignace na ekonomii samozřejmě způsobuje, že technická analýza nemůže nikdy přežít Lucasovu kritiku. Zároveň technická analýza popírá i sama sebe – pokud by skutečně spolehlivě fungovala, tak by se budoucí trend okamžitě odrazil v dnešních cenách a trend by zmizel. Zastánci technické analýzy musí tedy doufat, že jejich metoda funguje a zároveň ji přitom nesmí používat mnoho lidí, aby se kurzotvorné signály, které technická analýza odhalí, v tržních cenách nestačily projevit.
Celý článek
Americká vláda má schodek státního rozpočtu vyšší než je celá ruská ekonomika.
Schodek státního rozpočtu USA v roce 2010: 1,3 bilionu USD [Washington Post]
HDP Ruské federace v roce 2009: 1,23 bilionu USD [IMF]
Zdroj: odposlechnuto na Facebooku.
Čtenář Václav Vomáčka se na Britských listech ptá:
Budu jen rád, když toto tabu prolomím. Můžeme začít například zde:
Celý článek
Přestože se v Německu objevují známky hospodářského oživení, prodej osobních aut podle očekávání zaostávají. Po červnu, který dopadl o něco lépe, byl červenec co se týče prodejů nejhorším červencem (přinejmenším) od roku 1990.
Po vážnějším tématu z poněkud lehčího soudku.
K řadě významných osobností od Aristotela po Leonarda da Vinciho, jejichž oblast působnosti zahrnovala široké spektrum oborů, můžeme přiřadit dalšího jedince:
Celý článek
V minulém roce vylétl jako kometa nově impaktovaný časopis Zemědělská ekonomika vydávaný Českou zemědělskou univerzitou v Praze, kterému byl přiřazen impact factor 0,716. To je o hodně více než dosavadní české a slovenské ekonomické časopisy Finance a úvěr (IF 0,264, vydává FSV UK), Politická ekonomie (IF 0,500, vydává VŠE) a Ekonomický časopis (IF 0,237, vydává Slovenská akademie věd). Aby to nestačilo, Zemědělská ekonomika dokonce přeskočila i svou známou anglickou jmenovkyni Agricultural Economics, která má impact factor 0,673.
Tím pohár trpělivosti přetekl. V tomto článku si na datech z Web of Science ukážeme, jak české ekonomické časopisy rozsáhlým způsobem ohýbají podstatu citačních mechanismů, aby dosáhly vysokých impact factorů. Převážná většina citací jsou autocitace článků v rámci daného časopisu. Například Zemědělské ekonomice klesne impact factor po vyřazení autocitací z 0,716 na pouhých 0,099 (zatímco třeba Agricultural Economics zůstane téměř neměnná z 0,673 na 0,630). Takové rozsáhlé manipulace by se klidně daly označit jako přesahující hranice akademické etiky.
Celý článek
Otázku, zda by měly být neděli zavřené hypermarkety, můžeme rozebrat ze dvou pohledů. Prvním přístupem je subjektivní hodnotový soud – v neděli by mělo zavřeno, protože se nám to tak prostě líbí. Už Stigler a Becker ve svém De Gustibus Non Est Disputandum argumentovali, že pokud se ekonomická diskuse dostane až na úroveň preferencí jednotlivých lidí, pak není o čem diskutovat – když má někdo přímý užitek ze zavřených hypermarketů, pak to musíme brát jako fakt. Pokud je tento užitek dostatečně velký u dostatečně velké skupiny lidí, pak je zřejmě optimální hospodářskou politikou v neděli obchody zavřít. (Samozřejmě při tom musíme vyřešit kolizi s jinými hodnotovými soudy, zejména ohledně osobních svobod a toho, jaká má společnost pravidla pro nařizování vynutitelných pravidel, ale to je pro podstatu tohoto příspěvku vedlejší.)
Problém s tímto přístupem je dvojí. Zaprvé, takové preference jsou poměrně těžko empiricky ověřitelné. Asi jen málo lidí bolí srdce z toho, že je někde na kraji města v neděli otevřený hypermarket, protože máme vždy svobodnou volbu tam nejít. Zadruhé, tento přístup nemůže nikoho přesvědčit k tomu, aby začal politiku zavřených hypermarketů podporovat. Pokud druhá osoba řekne, že mu nedělní otevřené obchody nevadí, pak to podporovatel zavření musí akceptovat, protože oba názory jsou stejně relevantní.
Celý článek
Výzkum je pro vědce něco jako vlastní dítě, a proto se jím vždy rádi pochlubí. V ekonomii (a zřejmě i v každé jiné vědě) platí, že praktický každý má webovou stránku, na které jsou odkazy na texty vlastních článků. Jen názvy nestačí – pokud si ostatní nemohou moje práce přečíst, jako bych neexistoval.
Je pravda, že některé vědecké časopisy stále uplatňují pravidla, že uveřejněné články nesmějí být volně k dispozici jinde, například na stránkách autora. Pokud máte k danému časopisu přístup například přes univerzitu, pak to opět není problém. Pokud nemáte, pak ale nastupuje Google Scholar, který prakticky vždy nějakou verzi hledaného článku najde.
Zkrátka – je v zájmu každého vědce, který se chce prosadit, aby sám udělal svoje publikace dostupné.
V Čechách to ale často funguje jinak.
Celý článek
V dalším ze svých pravidelných článků pro Hospodářské noviny se Tomáš Sedláček pouští do kritiky současného přístupu k výuce ekonomie. Vadí mu, že se učí "mainstreamová" matematická ekonomie, místo toho aby se používalo podobné pojetí jako třeba ve filozofii, kde se nejprve podrobně rozpitvává historický vývoj:
...
Prostě ekonomie se učí (chtělo by se skoro říci prostírá) tak, že se první roky studia učí hlavní proud ekonomického myšlení. Až když jsou daný adept nebo adeptka ve své víře dost pevní, jsou jim představeny (na chvíli ukázány) apokryfní, alternativní školy – a to spíše pro úplnost a spíše v rámci přehlídky anomálií.
Od Tomáše Sedláčka zřejmě ani jiný postoj očekávat nemůžeme. Ovšem jeho kritika je mylná. Studium ekonomie se totiž vyvíjí úplně stejně jako každá jiná nauka, ve které převládla vědecká metoda. Stačí se podívat na fyziku, chemii nebo biologii – tam se studenti prvního ročníku vysoké školy také dopodrobna učí aktuální stav poznání v daném oboru, nikoliv to, jak se obor historicky vyvíjel. Studentům fyziky také není dána volba, jestli se budou o světle učit jako o vlně, nebo o částici – soudobým poznáním je dualismus vlna-částice, a tak se to také budou učit.
Celý článek
Slovo zátěžové zda patří do uvozovek, protože smyslem zátěžových testů obvykle bývá prověřit schopnost bank přestát obtížné ekonomické situace.
Testy, kterými neprošlo 7 z 91 testovaných bank, však měly zajímavě nastavenou laťku toho, co znamená obtížná situace.
Celý článek
V Německu schválili změnu ústavního zákona, podle kterého musí spolková vláda od roku 2016 udržovat strukturální deficit v maximální výši 0,35% HDP. To stále umožní proticyklickou fiskální politiku, nicméně z dlouhodobého hlediska musí být rozpočet téměř vyrovnaný, což díky hospodářskému růstu povede k výraznému poklesu rovnovážného poměru vládního dluhu k HDP. Kromě toho nebudou smět mít jednotlivé spolkové země od roku 2020 žádný strukturální deficit na zemské úrovni.
Díky zlepšení hospodářské situace Německo také snížilo odhad rozpočtového schodku pro rok 2010 z 5,5% na 4,5% HDP. V roce 2012 by schodek měl dále klesnout na 3% HDP.
Fiskální politika Německa tak stojí v ostrém kontrastu s politikou USA. Nově uveřejněný průběžný výhled (Mid-session review, pdf – strana 6), uveřejňuje tabulku s rozpočtovým výhledem na příštích 10 let (americká vláda je povinna tyto dlouhodobé výhledy uvádět a předkládat je Congressional Budget Office):
Celý článek
The Economist uveřejnil článek o perspektivách ekonomického modelování pomocí modelů založených na heterogenních agentech (heterogeneous agent models – HAM). Od Economistu je pěkné, že se o tuto oblast ekonomického modelování zajímá – jedná se o perspektivní oblast (i můj článek o přežití na finančních trzích má heterogenní agenty). Nicméně je zapotřebí také trochu zkrotit poněkud naivní optimismus, kterým Economist oplývá.
Je pravda, že modely založené na chování jednotlivých agentů se celkem úspěšně používají například pro předpovídání dynamiky dopravních systémů. Zpětné vazby v takovém systému vedou k nelineární dynamice, která pak ukazuje například vytváření zácp a úzká hrdla v systému.
Když to funguje v dopravě, proč by nemohly modely stejně dobře fungovat v ekonomii? Zásadní problémem je rozsah rozhodovacího prostoru, které má daný agent v modelu k dispozici. V dopravě jsou rozhodovací pravidla, kterými se lidé řídí, poměrně jednoduchá. Pokud známe, odkud kam chce kdo dojet, a zároveň známe síť a propustnout ulic (což jsou jednoduché technologické parametry), pak dokážeme poměrně dobře popsat rozhodovací pravidla, kterými se agent řídí, i jak bude pravděpodobně měnit plán své cesty v okamžiku, kdy narazí na obtíže.
Celý článek
V předchozím článku jsem zmínil, že v současné recesi vzrostla produktivita měřená TFP. Na dnešním semináři ukazoval Iourii Manovskii jiný graf. Na něm znázorňuje produktivitu práce a ukazuje, jak v průběhu recese poklesla. Kde je problém?
Ve dvou věcech. Za prvé, total factor productivity (TFP) a produktivita práce jsou odlišné koncepty. Produktivita práce měří produkci na jednotku práce. TFP je reziduum v produkční funkci, například A ve vztahu Y = A f(K,L). Odráží tedy i změny v oběmu a využití (utilization) kapitálu.
Celý článek
Americká ekonomika prochází poměrně atypickým obdobím. Ačkoliv prudce klesla zaměstnanost, produkce klesla mnohem méně. Klasická produkční funkce tak implikuje, že výrazně vzrostla celková faktorová produktivita (total factor productivity, TFP).
Jedním z vysvětlení je kompoziční efekt ve složení pracovní síly. Firmy se na začátku výrazné recese zbavily nejméně produktivních zaměstnanců, takže průměrná produktivita práce vzrostla. Z dat ovšem vyplývá, že tito propuštění zaměstnanci by museli (přinejmenším ve stávající ekonomické situaci) mít mezní produktivitu poměrně blízkou nule. Obšírněji se této problematice věnuje například Tyler Cowen.
Nicolas Petrosky-Nadeau z Carnegie Mellon University se snaží vysvětlit růst TFP v průběhu recese jiným kompozičním efektem (TFP during a Credit Crunch, pdf).
Celý článek
Pokud chcete vidět Transformers 3, musíte přes léto do Chicaga. Až do 26. srpna se totiž ulice centra mění o víkendech v bojiště, na kterých se natáčejí scény z filmu. Po Temném rytíři, kde se honičky odehrávaly v chicagské síti podzemních ulic, tu máme další velkorozpočtový film.
Celý článek
